Anglie
Do Anglie přinesl frenologii přítel dr. Galla - Spurzheim. Pokračovatelem byl po té G.Combé, který založil dlouhou tradici frenologického zkoumání v Německu, kde získala mnoho příznivců. Svoji roli frenologie sehrála i v moderní kriminalistice, kde položila základ tvorby profilů pachatelů a tvorby prevence. Frenologie se úspěšně rozvíjela do poloviny 19. století, kdy již bylo definováno 42 jednotlivých schopností. V dnešním pojetí lze mnohé z frenologie využít, ale je třeba podotknout, že frenologie jistě není metodou "rychlého úsudku" a nelze očekávat, že se lze naučit celé problematice bez dostatečných zkušeností. Studium frenologie lze doporučit pro celkové pochopení celistvosti vnímání jedince a zákonitostí s tím spojených. Praktický význam potom má frenologie zvláště v oblasti volby partnera či vhodného pracovníka. V kombinaci s dalšími pozorováními lze po té dosáhnout dobrých výsledků. Nezaměňujte frenologii s typologií.
Moleoskopie
Když už jsme u lidského obličeje neměli bychom opomenout moleoskopii, popisující význam mateřských znamének v obličeji a na těle. Již ve starém Řecku lze nalézt pokusy vysvětlit vztah mezi znaménkem a povahou jedince jej nosícího. Vrchol moleoskopie byl v 16. a 17. století. Bohužel ne vždy byly výklady vedeny s cílem získat objektivní výsledek, ale naopak nositele očernit. Hon na čarodějnice není ale výsadou pouze těchto temných dějin lidstva. Moleoskopie je jistě velmi zajímavá a v mnohém novátorská metoda jak přistoupit ke studiu charakteru. Je třeba připomenout, že samotná znalost je podmíněna možností dlouhodobého studia a získávání zkušeností. Pro zájemce odkazujeme na vhodnou literaturu (například: Umění předvídat budoucnost, nakl. Jota Brno 1993, s. 48 -49, kde zájemce nalezne základní poučení o této metodě.).
Konfucius
 Dějiny fyziognomie (Nauka o stavbě lidské tváře. Popisuje jednotlivé části lidské tváře vzhledem k charakteru jedince.) lze sledovat daleko do historie. Umění siang-mien (Umění čtení z lidské tváře. Dokonce bylo určitý čas považováno za protistátní a jako takové pod přísným trestem zakázáno.). je staré přes tři tisíce let. Rozkvět metody se datuje do doby Konfuciánského období. (Dítě za svůj obličej nemůže, dospělý člověk je však za své vzezření odpovědný. Konfucius )
Staré Řecko
Zkoumání vzhledu lze objevit i ve starověkém Řecku, kde Pythagorejci (kolem roku 580 - 500 př.n.l., řecký filosof a matematik, založil v Krotonu v jižní Itálii spolek pro mravní a náboženskou obrodu.). nepřipustili nikoho do své školy, aniž by dříve fyziognomicky přesvědčili o jeho schopnostech. Zrovna tak Platon (428 nebo 427 až 348 nebo 347 př.n.l., jeden z nejvýznamnějších řeckých filosofů. Kromě jiného je významný svým přínosem pro astrologii, kdy se zabýval popisem vztahu mezi pozemskými a nebeskými subjekty.) vyžadoval u svých žáků zevnějšek předurčující schopnosti.
Fyziognomií se vážně zabýval rovněž Hippokrates (asi 460 až 370 př.n.l., řecký lékař považovaný za zakladatele medicíny. Proslavil se definicí čtyř lidských letor.), který se domníval, že základem bytí jsou čtyři blahodárné síly - šťávy , které určují tělesný typ. Na náhodou byly tyto spojeny se čtyřmi základními živly (vodou, vzduchem, zemí a ohněm). Podle principů rovnováhy bylo usuzováno, že jakákoliv výchylka způsobuje nemoc. Postupem času se však projevilo, že čtyři základní typy lidí nejsou vyčerpávajícím výčtem.
Aristoteles sepsal o fyziognomii práci
 První písemnou práci o fyziognomii sepsal Aristoteles (384 - 322 př.n.l. proslulý řecký filosof ) pod názvem Obraz tajemství přírody. Aristotelovo dílo se posléze stalo základním pramenem západní myšlenkové školy. (Z tohoto odkazu vycházíme při výkladu tzv. moderní fyziognomie, později rozpracované J.K.Lavanterem - viz dále.). Aristoteles přidal k Hippokratovým živlům ještě jeden - éter, který si představoval jako božský a nezničitelný. podobný přístup je u Číňanů, kteří vyvinuli systém pěti živlů.
S nástupem křesťanství byla fyziognomika zahnána do ústranní jako dílo ďáblovo (jako ostatně všechny okultní vědy, i když víme že fyziognomie je těžko jednoznačně okultní vědou. Jak potvrzuje svědectví cestovatele Marco Pola a Aviceny (Abdalláh ibn Síná,980 - 1037. Arabský lékař a filosof perského původu. Velmi široce orientovaný esoterik. Při svých pracích vycházel ze Aristotela a žáků Platóna.), arabský svět se dále fyziognomií zabýval.
Čína
Čínská fyziognomická škola, která nám dnes reprezentuje východní myšlenkovou školu, má velmi staré kořeny. V Číně, ale i v Indii a dalších oblastech, byla fyziognomie chápána jako velmi významná metoda předpovídání osudu a zdravotního stavu. Staré učení o pěti prvcích hrálo ústřední roli ve čtení z obličeje. Ty symbolizují pět lidských typů, z nichž každý se vyznačuje jinými rysy, právě tak jako v západním pojetí reprezentuje čtyři základní živly, čtyři typy. Je zajímavé, že první tři prvky jsou stejné pro obě pojetí.
Evropa a období osvícenectví
 Mezitím v Evropě v 15. století v Itálii nastupuje renesance a s ní i návrat ke kořenům a tím návrat vědy. Fyziognomie slaví svůj triumfální návrat. Rozvoj knihtisku napomáhá šíření vzdělanosti a různá pojednání o fyziognomii se se objevují v mnohem dostupnější formě. Namátkou můžeme například jmenovat Gerolama Cardanu (1501-1576, lékař, fyzik, matematik a astrolog. Z jeho lékařské praxe je významná práce o tyfové horečce, v matematice je přínosná práce o pravděpodobnosti. Je považován za zakladatele meteoskopie. V roce 1570 mu bylo zakázáno publikovat a později byl uvězněn pro kacířství. Konec jeho života je příznačný pro rčení naplnění vlastního osudu - zemřel na následky hladovky, kterou držel na podporu pravdivosti svého vlastního horoskopu. Asi bychom našli také dost důvodů jej dnes napodobit...), tento široce zaměřený učenec se zabýval matematikou, astronomií, astrologií. Psal mnoho statí o fyzice, teologii, hazardních hrách. Pro nás je zajímavá jeho práce o meteoskopii . G.Cardana využil svých znalostí astrologie a pozorování velkého počtu osob. Sestavil seznam výkladů vrásek na čele, podle niž lze usuzovat na charakter jedince. Nauka o vráskách se objevuje i v čínské fyziognomii, kterou dnes řadíme k frenologii.
Moderní fyziognomie
Dějiny moderní fyziognomie započal . (1741-1799, kněz, vášnivý řečník a obětavý člověk. Dobrodružnou povahu provázel dobrodružný život - v Curychu byl vyobcován do Basileje pro svou filipiku proti aristokracii. Neobvyklý byl i jeho konec života, kdy podlehl zranění utrpěného při obléhání Curychu v roce 1799.) Jeho čtyřsvazkové dílo Fyziognomické fragmenty pro podporu lidské znalosti a lásky vzbudilo neuvěřitelný rozruch. Značnou pozornost mu věnoval i J.W. Goethe. Z odkazu J.K.Lavantera čerpáme dnes při výkladu moderní fyziognomie. Druhým pilířem je východní myšlenková škola, která se v moderním pojetí na několika místech s západním přístupem prolíná, jinde se doplňují.
|
Kurz fyziognomie a frenologie 
